Novela autorského zákona v mezirezortním připomínkovém řízení

Ministerstvo kultury předložilo do mezirezortního připomínkového řízení návrh novely autorského zákona. Připomínky ALAI Česká republika zveřejňujeme zde.

Ministerstvo kultury předložilo do mezirezortního připomínkového řízení návrh novely autorského zákona. Materiál lze nalézt v Knihovně připravované legislativy.

ALAI Česká republika připomínkovala materiál a naše připomínky připojujeme rovněž zde:

Zásadní připomínka k § 23 AZ

V čl. I. bodu 12. návrhu zákona se navrhuje změna na „V § 23 se věty druhá a třetí, včetně poznámky pod čarou č. 1b, zrušují.“.

Podle názoru ALAI není důvod na vyjmutí z autorskoprávní ochrany (systémově nevhodně zařazené do § 23 AZ) u zpřístupňování děl pacientům při poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních. Toto ustanovení je v rozporu s unijním právem (čl. 5 informační směrnice) a mezinárodními závazky České republiky.

Zásadní připomínka k § 25 AZ

Navrhuje se doplnit nový novelizační bod před čl. I. bod 18. návrhu zákona, který zní „V § 25 odst. 4 se věta druhá ruší.“

Ustanovení „Pro výpočet výše odměny […] se pravděpodobný počet těchto přístrojů stanoví na 20 %“ je legislativně-technicky velmi problematické, neboť pravděpodobný počet přístrojů je otázkou skutkovou. Jedná se tedy svým způsobem o právní fikci nebo o nesystematickou cenovou regulaci, která postrádá potřebné ústavněprávní zdůvodnění [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 24/99 ze dne 23. 5. 2000: [n]ezbytnou součástí demokratického právního státu je i ochrana svobody smluvní vůle, jež je derivátem ústavní ochrany práva vlastnického dle čl. 11 odst. 1 Listiny (jehož základním komponentem je ius disponendi). Cenová regulace je proto opatřením výjimečným a akceptovatelným pouze za zcela omezených podmínek. Takové podmínky vymezuje v českém právním řádu zejména zákon o cenách, který připouští cenovou regulaci pouze, je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže, vyžaduje-li to mimořádná tržní situace, vyžaduje-li to veřejný zájem spočívající v udržení vyváženého postavení prodávajícího a kupujícího u zboží zcela nebo zčásti dotovaného z prostředků státního rozpočtu nebo z jiných veřejných rozpočtů, jakož i v některých dalších zvláštních případech (§ 1 odst. 6 zákona o cenách).

Připomínka k § 26 AZ

V čl. I. bodu 20. návrhu zákona se navrhuje vypustit úpravu věty druhé.

Svěřením správy „děl audiovizuálně užitých“ Státnímu fondu kinematografie dojde k značné právní nejistotě a zmatku, neboť nebude zřejmé, práva k jakým dílům vlastně SFK spravuje. Dílem audiovizuálně užitým je jakékoli autorské dílo, ať již preexistentní či vytvořené přímo pro audiovizuální dílo. Není zřejmé, jak by se postupovalo v případě děl filmové hudby, děl literárních (sloužících jako předloha audiovizuálního díla, tj. zařazených do AVD a tedy audiovizuálně užitých) a pod. Úprava je krokem zpět, byť vedena dobrým záměrem umožnit SFK licencovat audiovizuální díla jako celek, tj. včetně všech složek.

Připomínka k § 29 AZ

Čl. I. bod 25. návrhu zákona se navrhuje vypustit.

Právní úprava zákona o vysokých školách (u níž samotné by novelizace z hlediska autorskoprávního a civilistického – např. otázky vážnosti vůle u aktu poskytnutí oprávnění vysoké škole – byla na místě) není per se v kontradikci s autorským zákonem a je nutno ji vykládat v souladu s autorským zákonem a mezinárodním právem autorským. Stanoví-li např. zákon o vysokých školách, že vysoká škola zveřejňuje závěrečné práce, pak výkladem § 37 AZ lze dospět k závěru, že tak může činit půjčováním na místě samém. K novele § 29 AZ proto není důvod. Z hlediska požadavků na konciznost právní úpravy a na mezinárodní právo autorské (třístupňový test) nutno trvat na tom, aby veškeré výjimky z práva autorského byly formulovány výlučně v autorském zákoně.

Připomínka k § 30a AZ

Čl. I. bod 30 návrhu zákona se navrhuje vypustit.

Ustanovení ukládající knihovně pořizující na objednávku jiné osoby tiskovou rozmnoženinu díla, aby takovou rozmnoženinu pořídila pouze „z nehmotného podkladu“ není namístě. Takovou rozmnoženinu lze naopak pořídit pouze z hmotného podkladu, totiž z knihy či listiny samotné, jak vyplývá z práva unijního a mezinárodního.

Připomínka k § 37 AZ

V čl. I. bodu 34. návrhu zákona se navrhuje změnit navrhované znění odstavce 2 takto: „Není-li knihovna právnickou osobou, nýbrž částí svého provozovatele vymezenou jeho vnitřním předpisem pro knihovní služby, náleží knihovní licence provozovateli pouze v souvislosti s provozem knihovny.“.

Část provozovatele bez právní osobnosti nemůže nabývat právo a nemůže jí tudíž ani náležet knihovní licence.

Připomínka k § 38f AZ

V čl. I. bodu 50. návrhu zákona se navrhuje změnit navrhované znění takto: „§ 38f se zrušuje.“ a bod 51. návrhu zákona se navrhuje vypustit.

Ustanovení § 38f AZ je v rozporu s informační směrnicí a mezinárodními závazky republiky. Lze si představit argumentaci, že se jedná o minoritní výjimku umožněnou čl. 5 odst. 3 písm. o) informační směrnice, nicméně toto ustanovení se vztahuje toliko na takové výjimky, které existovaly v právních řádech členských států v době účinnosti směrnice (v případě ČR v době přistoupení k EU), zatímco toto ustanovení bylo v rozporu s unijním právem vloženo do autorského zákona novelou v roce 2006.

Připomínka k § 41 AZ

V čl. I. bodu 56. návrhu zákona se navrhuje stávající návrh označit jako odst. 1 a doplnit nový odstavec 2, který zní: „Právo domáhat se nároků podle § 40 odst. 1 písm. b) až d) a f) má vedle autora též právnická osoba oprávněná hájit zájmy autorů.“

Návrh vyplývá ze směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví, která umožňuje aktivní věcnou legitimaci určitým právnickým osobám ve veřejném zájmu, obdobně jako ve věcech průmyslověprávních a nekalosoutěžních, což se jeví jako účelné zejména tam, kde individuální ochrana není ekonomická, byť agregované protiprávní jednání je ve svém souhrnu závažné. Dle našeho návrhu se nepřiznává aktivní legitimace k nárokům satisfakčním a monetárním.

Zásadní připomínka k § 123 AZ

V čl. I. bodu 71. návrhu zákona se navrhuje upravit v navrhovaném znění § 99 odst. 1 písm. b) takto: „b) domáhat se vlastním jménem na účet nositelů práv nároku na náhradu škody, nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva, nároku na zdržení se neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva, nároku na zákaz ohrožení kolektivně spravovaného práva, nároku na odstranění následků zásahu do kolektivně spravovaného práva a nároku na zákaz poskytování služby, kterou třetí osoby využívají osoby k porušování nebo ohrožování kolektivně spravovaného práva, ledaže se nositel práva, je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo je to nehospodárné,“.

Případně lze dané ustanovení formulovat obdobně jako navrhované ustanovení § 41, tj. takto:

„b) domáhat se vlastním jménem na účet nositelů práv nároků podle § 40 odst. 1 písm. b) až d) a f) a § 40 odst. 3 a 4, ledaže se nositel práva, je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo je to nehospodárné, přičemž nároku na přiměřené zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy se kolektivní správce může domáhat pouze za zásah do majetkových práv autorských,“

Doposud byla v právní úpravě palčivě pociťována absence jasné aktivní legitimace kolektivního správce ve sporech o ohrožení práva či u odstraňovacích nároků, jakož i u nároku na zákaz služby (tzv. intermediaries v prostředí internetu), a to přitom paradoxně za situace, kdy je právě kolektivní výkon těchto práv nejvhodnějším procesním řešením.

Zásadní připomínka k §§ 104–104b AZ

V čl. I. bodu 71. návrhu zákona se navrhuje vynechat navrhovaná ustanovení §§ 104–104b AZ.

Ustanovení o nezávislém správci práv je vyloučeno zákonným monopolem kolektivní správy. Dle směrnice nezávislý správce práv vykonává tutéž činnost jako kolektivní správce (s tím rozdílem, že tak činí za účelem zisku, nikoli jako nezisková organizace ovládaná autory). Z českého autorského práva nicméně vyplývá, že činnost kolektivního správce může vykonávat pouze jeden kolektivní správce pro jeden druh díla a určitý způsob jeho užití. Vzhledem k tomu, že směrnice neruší zákonný monopol kolektivní správy, není dle názoru ALAI Česká republika nutná transpozice ustanovení o nezávislém správci práv do českého právního řádu, neboť žádný takový nezávislý správce práv v České republice ex lege působit nemůže.

Připomínka k čl. IV. návrhu zákona – Účinnost

Účinnost zákona navrhujeme stanovit na 1. leden 2017 vzhledem k nutnosti úpravy zakladatelských právních jednání u organizací kolektivní správy.

Připomínka k návrhu zákona jako celku

Kde se ve znění autorského zákona ve znění návrhu zákona mluví o „zastoupení“ anebo „zmocnění“ nositele práv kolektivním správcem, navrhuje se tyto výrazy nahradit pojmem „správa práv autorských“ anebo jeho ekvivalentem (podle okolností).

Je nutné dosáhnout pojmového i obsahového souladu mezi úpravou kolektivní správy dle autorského zákona s úpravou správy cizího majetku dle občanského zákoníku.

Rudolf Leška, 21. 7. 2015

Článek zatím nemá žádný komentář.

Vložit komentář:

Novela autorského zákona v mezirezortním připomínkovém řízení

Semináře